Z posledních konaných aprobací lze shrnout často opakované chyby. Neopakujte je zbytečně i Vy!
RYCHLOST
Assalto se vykonává vždy nejprve pomalu a pak rychle. Častou chybou bylo příliš rychlé tempo prvního provedení, po němž následovalo víceméně stejně rychlé opakování. Schopnost dodržovat nácvikové rychlosti je základem pro didaktiku, bezpečnost a má i bojovou aplikaci. Zaměřte se na to, aby pomalé tempo bylo skutečně pomalé: tempo zpomalených filmových záběrů.
VZDÁLENOST
Každá technika má smysl jen v určité vzdálenosti a v té je třeba ji vykonávat. Častou chybou je nedosahování bodů a seků (v 99% u útoků, které v rámci assalta mají být kryty apod. – což je důsledek toho, že útok již není myšlen vážně). Druhou častou chybou je naopak přílišné lepení se na protivníka: v situacích takové blízkosti by byl útok veden pravděpodobně již jinou částí zbraně než čepelí (hlavicí), případně by došlo k úderům, kopům či zápasu.
ZVUK
Zvuk se může zdát podružný, ale patří mezi tři základní signály: zrakové, zvukové, dotykové. Aplikace je opět jak scénická, tak didaktická či bojová. Při provádění assalta v rychlém tempu je třeba vždy doprovodit útoky a akce zvukem: tj. útok či zranění výkřikem. Zvuky nejsou předepsané, v ideálním případě by měly být přirozeným projevem bojového nasazení, nicméně obvykle postačí bojové výkřiky užívané v rámci tréninků jednotlivých škol.
ZÁPĚSTÍ
Všechny školy od německé až po francouzskou využívají primárně zápěstí. Práce zápěstí je všudypřítomná, obzvláště zřetelná je ale při jemnější práci čepelí či hrotem. Častá chyba spočívala v malé rozpohybovanosti zápěstí, což způsobuje, že techniky jako vazby, přenosy, kavace, nápřahy, výtlaky atd. působí hrubě, nepřesně, nejistě a příliš rozmáchle. Z bojového hlediska jsou takto prováděné techniky o poznání pomalejší.
RUKA
pozadu za tělem. Jeden ze základních principů šermu zní, že protivníka musíme nejprve ohrozit svou zbraní (útokem), než se k němu začneme přibližovat tělem. Častá chyba, k níž docházelo při předvádění assalta ve vyšších rychlostech spočívala v tom, že tělo (či nohy) byly rychlejší než ruka. Např. při kavaci či střihu je třeba vždy nejprve osvobodit ruku a teprve následně se přiblížit krokem, často však docházelo k přesně opačné situaci.
POZDRŽENÍ
Někteří pokročilejší žáci narušovali plynulost svého výkonu krátkými přestávkami. „Oddechové“ pauzy jsou přijatelné u začátečníků, při seznamování se s látkou a učení se technické formě, z hlediska bojové logiky jsou ale vadou: vkládají půltempo či tempo tam, kde nemá být. (Jedná se například o chvilkovou pauzu po úspěšně vykonaném krytu.) V případě fint se tohoto pozdržení využívá vědomě, nicméně v případě základních assalt se jedná o chybu. Tuto chybu je třeba bedlivě odstranit již v pomalé rychlosti, kde obvykle návyk vznikl.